„Hodné holky se dostanou do nebe, zlobivé kam chtějí“, říká název jedné knihy, který mi neustále tane na mysli, když přemýšlím o rozdílnosti dvou žen krále Davida, Abigail a Batšeby.
Příběh Abigail a Davida mí nevěřící přátelé nazvali skvěle vymyšleným plánem, jak se zbavit nehodného manžela. Tak to ale nebylo. Nebylo žádné „a žili spolu šťastně až do smrti“. Abigail tvoří výrazný kontrast ke svému manželovi Nábalovi. Její jméno znamená „Původce radosti“ nebo „Otec se zaradoval“, Nábal je přezdívka pro hlupáka. Abigail byla důvodem k radosti pro své rodiče – nejen jako roztomilé miminko, ale i jako poslušná a bohabojná žena. O tom, koho si vezme za manžela, ovšem nejspíš nerozhodovala. Napadá mě, jak je smutné, že dívku vychovali k moudrosti a zbožnosti, ale manžela vybrali podle jeho společenského postavení, ne morálních hodnot. Byl sice potomkem Káleba, ale byl také svévolníkem, který spoléhá na vlastní úsudek a nehledá Boha Hospodina. Tato jeho vlastnost byla tak zjevná, že mu vynesla i to nelichotivé přízvisko.
Boží slovo o Abigail říká, že byla krásná a, podle různých překladů, také opatrná (ale ne ve smyslu zbabělá či pomalá v jednání), chytrá (ale ne vychytralá) nebo rozumná. Bible neříká často o lidech, jací byli. Na rozdíl od Nábala Abigail se zajímala o to, co se v zemi děje, a věděla dobře, kdo je David. Takových lidí bylo jistě mnohem víc. Ona však měla něco navíc – měla velmi jasné zjevení toho, co chce Bůh s Davidem učinit. Rozuměla časům. Takoví máme být – hledat Boží zjevení, abychom rozpoznávali, kde se právě nacházíme v Božím plánu. Svět je v pohybu, události mají svůj význam, a my potřebujeme chápat i to, co není vidět na první pohled, abychom se mohli dobře rozhodovat a prosazovat Boží vůli zde na zemi. Abigail se s Davidem setkala v době, kdy ještě utíkal před Saulem a jako psanec se skrýval ve skalách. Viděla ho však Božíma očima. Nebylo to žádné lichocení, když k němu mluvila jako k budoucímu králi.
Abigail předstupuje před Davida – nejprve předává své dary, potom v úctě pokleká. Přemýšleli jste někdy o téhle situaci? Přijela jako bohatá žena, mohli bychom polemizovat o Davidově právu na odměnu za ochranu, kterou si u něj Nábal neobjednal – a nevyčítá, že se David chová hloupě, ani se ho nesnaží omámit ženskými zbraněmi. Klečí před budoucím králem, žádá o životy Nábalových služebníků, ale vysvětluje to velmi zvláštně. „Až z tebe bude král, nebudeš mít výčitky, že jsi zbytečně (daremně, bez příčiny) prolil krev a pomstil sám sebe (svou uraženou ješitnost).“ Jinými slovy – nedělej něco, co by od tebe mohlo odvrátit Boží přízeň. Když pak David požádal Abigail o ruku, poklonila se jeho poslům a místo marnivé radosti, že bude ženou panovníka, pronesla další zajímavý výrok: „Hle, tvoje otrokyně bude služkou, která umývá nohy služebníkům svého pána.“ (v. 41, ČSP)
Abigail je pro mě vzorem duchovní ženy. Hledala aktivně Boží vůli, protože jinak by neměla takové porozumění. Neprosazovala sama sebe, ale uměla se moudře rozhodnout, když dostala možnost. Stála po boku svého muže v době, kdy procházel zkouškou – už když ji žádal o ruku, věděla, do čeho jde, a nezalekla se. Byla věrnou, milující, pokornou ženou, pomocnicí a spolutrpitelkou ve všem, co David prožíval. Když se pak narodil jejich syn, dostal jméno Kileab – „Celý otec“, „Jako otec“. Abigail si svého muže vážila a přála si, aby jejich syn byl jako David.
***
Batšeba je pro mě pravým opakem. Nemyslím si, že byla obětí Davidovy vášně, ani nesouhlasím s podáním Hollywoodu, který jejich vztah vykreslil jako velkou lásku. David měl několik žen, když Batšeba osudově vstoupila do jeho života. Nebyl už žádným mladíčkem, který nedokáže krotit svoje pudy, ale nebyl ani ve věku, kdy se muži k posměchu okolí zakoukají do nějakého „zajíčka“ a začnou se chovat jako blázni. Co se tedy stalo? Myslím, že tenhle známý „královský skandál“ vznikl ze dvou příčin: David polevil v duchovním životě a Batšeba použila nelegální „zbraně“.
Batšeba znamená „Dcera plnosti“ nebo „Dcera Bohem slíbená“. Vytoužená, vymodlená, rodiči milovaná, možná až zhýčkaná a zvyklá dostat, co chce. Sama bez Urijáše by neobstála v tehdejší společnosti. I takto se dá na tuto ženu nahlížet díky událostem, které dala do pohybu. Jeden článek o ní jsem už napsala a nechci tu opakovat stejná slova. Nemohla jsem však o ní nepřemýšlet dál a postavit ji do protikladu s Abigail.
Batšeba nejspíš nebyla příliš chytrá, ale uměla upoutat muže. To je vědomá vlastnost. Taková žena dokonce ani nemusí být krásná jako Helena Trojská. Tuto vědomou svůdnost můžeme směle nazvat sexuální nebo červenou magií. Pokud není muž ve střehu, jako nebyl David, nemá moc šancí se ubránit. Věděla to královna Jezábel, když svého pronásledovatele vítala nalíčená a vyšňořená – jenže Jehú byl připravený. Je smutné, že i v církvi se s takovými ženami setkáme, a muži jsou často proti nim stejně bezbranní.
David i jeho svévolně nabytá manželka učinili pokání. Bůh jim odpustil a jejich syna Šalamouna nazval Miláčkem Hospodinovým. O Batšebě nějakou dobu neslyšíme, ale ona se po čase opět vrací do hry. Jako ctižádostivá matka pro svého syna vymohla trůn – opět tu po svém „pomohla“ k naplnění Boží vůle. Vyjednala to místo Šalomouna jako rodič, který si na svém dítěti plní vlastní sny a touhy. S Davidem se okázalou královnou nestala, byla jen jednou z jeho žen, ale jako královna matka s nedospělým panovníkem mohla znamenat víc. O tom, že nejspíš nebyla příliš chytrá, svědčí to, jak snadno se nechala Adonijášem přesvědčit, aby za něj orodovala u mladého krále kvůli svatbě s krásnou Šunemitkou. Šalomoun skutečně svou matku posadil na výsadní místo po své pravici, dopřál jí její chvíli slávy. Batšeba mu přednesla svou prosbu – opět se u ní projevil sklon k manipulaci. Nešla přímo k věci, ale snažila si zajistit si Šalomounův souhlas dřív, než vyjevila, proč přichází.
***
S Batšebou se do Davidova života vrátilo pokušení zbytečně prolít krev. Abigail ho od toho ochránila, Batšeba to přímo vyvolala. Abigail svého muže ctila a následovala, Batšeba ho využívala. Není vzorem víry ani bohabojné ženy. Hodné holky se dostanou do nebe, zlobivé kam chtějí? Nemělo by to tak být, ale tato slova jsou přesto obrazem reality. Je mi líto, když čtu příběh moudré Abigail nebo milující Ley, pokorných žen, které nebyly doceněny. Přesto bych nikdy nechtěla být Batšebou.
2024 ©