8. SEX, VZTAHY, MANŽELSTVÍ
Cílem této studie není dostat někoho do pocitu odsouzení nebo zákonicky nastolit přísná pravidla, která nelze dodržet. Liberalismus v sexuální oblasti je v dnešním světě příliš velký, pro křesťana je těžké držet v této oblasti biblické hodnoty, dokonce mnoho křesťanů žije v otroctví sexuálních hříchů. Vliv světa je viditelný ve vyučováních, která lze najít např. na internetu, kdy se některé sexuální praktiky nepovažují za hřích, ale Bible nám říká, že právě proto, jak volný je pohled světa na sexualitu, musíme my hledat pravdu a nenechat se sexuálními hříchy znečistit. Z vyučování by mělo být jasné, že naše sexualita je dobrá, pokud nepřekračuje Bohem dané mantinely, a především to, že oběť Ježíše Krista nás osvobodila od každé nečisté závislosti. Ne tak, že budeme žít v neustálém napětí a kolotoči hřích-pokání(+ pokračující pocit studu a zlosti na sebe samého)-hřích-pokání. Nemusíme žít ve strachu, kdy se zase neudržíme a selžeme. Ježíšem daná svoboda může být trvalá, pokud sexuální hříchy vyneseme na světlo, zlomíme moc každé závislosti v Ježíšově jménu a naplníme svůj život Božím slovem a přítomností Ducha svatého. To platí pro boj s jakýmkoliv hříchem, nejen sexuálním.
Manželství je obrazem vztahu Ježíše a Církve. Pokud se na věc budeme dívat z tohoto pohledu, v mnohém nám to zjednoduší chápání sexuality i zlých důsledků, které do této oblasti zanesl hřích.
Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je. A Bůh jim požehnal. Bůh jim řekl: „Ploďte a množte se, naplňte zem, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem i nad každým živočichem lezoucím po zemi.“ (Genesis 1: 27, 28)
To proto muž opouští otce i matku – aby přilnul ke své manželce a stali se jedním tělem. Oba dva, muž i jeho žena, byli nazí a nestyděli se. (Genesis 2: 24, 25)
Bůh stvořil sex. Dal mu však jasnou hranici, pokud jde o uctivé zacházení s tělem druhého člověka i svým; primárním cílem sexu je prohloubení vztahu s druhým člověkem a stvoření nového života. Spojení muže a ženy není jen fyzickým aktem, ale je to spojení duší i ducha a jako takové není postaveno pouze na tělesné rozkoši, jak nám nalhává dnešní svět. K čemu vede sex pouze s cílem užít si, potěšit se? K soběstřednosti, hlubokým zraněním, k přenosu pohlavních nemocí, k nechtěným těhotenstvím a potratům. Bůh nás chce chránit od pádu do hříchu i od jeho zlých důsledků, proto nastavil různé mantinely. Křesťan v dnešním světě, kdy je sexuální revoluce v plném proudu, naráží na mnoho lákadel a svodů a pro udržení čistého života je nutné prozkoumat do hloubky, co nám Bible říká.
A tak vás vyzývám: Zdržujte se tělesných žádostí, jež ohrožují duši. (1. Petr 2: 11) – existují tedy tělesné žádosti, které ohrožují naši duši a mají v úmyslu ji zničit. Je třeba si uvědomit, že sexualita je Bohem stvořená, je přirozená a je dobrá. Adam a Eva svým hříchem způsobili, že se člověk stal sobeckou bytostí, která hledá vlastní uspokojení a potěšení na úkor druhých i na úkor vlastní čistoty a sebeúcty.
1. Sex a svobodní
Bůh je Bohem smluv. Jedná na základě smluv, které uzavírá se svým lidem. Proč? Protože nás miluje a zná naši nestálost a nevěrnost. Když však s někým uzavřete smlouvu, jste nuceni dodržet svou část úmluvy i v případě, že partner pak neudělá totéž. Bůh nám tak vždy dává šanci své jednání napravit a vrátit se k naplňování svých slibů vůči Němu. Manželství je smlouva mezi dvěma lidmi. Smlouva je závazná. Smlouva apeluje na naši čest a svědomí dodržet ji i v případě neshod a problémů. Bůh si přeje, aby lidé uměli potíže řešit, aby se uměli omluvit i odpustit, aby před problémy neutíkali. Chce nás také ochránit před emocionálními i fyzickými následky nemanželského vztahu. Je to naprostý protiklad světu, který žije heslem „hlavně nezávazně“. Přesná definice slova „hřích“ je minutí cíle, kterým je naplnění dobré a dokonalé boží vůle pro náš život.
Život na hromádce není smluvní vztah založený na zodpovědnosti a čistotě ani na obětování se jeden druhému. Pokud spolu bydlí dva křesťané, pak takový životní styl, i kdyby spolu sexuálně skutečně nežili, může vést druhé lidi k dohadům (které nejsou dobrým svědectvím pro nevěřící) a zcela jistě vede také k pokušení, jakému se lidé žijící odděleně snáze vyhnou.
Sexuální promiskuita, tedy to, že je dovoleno, nebo dokonce žádoucí, aby člověk „vyzkoušel“ před manželstvím víc partnerů, aby měl „zkušenosti“, aby se tím „ujistil“, že si vybral toho správného partnera – je velká lež. Pokud se do někoho zamiluješ, nejspíš ti přece není fyzicky odporný a těšíš se na to, až se ho budeš smět dotknout. Ve vztahu ale nejde jen o fyzický kontakt. Může ti sex dát předem odpověď, jestli bude tvůj vyvolený partner věrný, spolehlivý, jestli bude stát po tvém boku ve všech těžkostech, jestli bude dobrým rodičem vašich dětí? Co ti tedy sex o tom člověku napoví??
I když už máš nějaké sexuální zkušenosti, můžeš se od této chvíle rozhodnout pro čistotu před manželstvím. Uvidíš, že to pro tebe bude velké požehnání.
Co je dovoleno při chození (před uzavřením manželství)? Bible přesně nejmenuje, co smíš a nesmíš. Konkretizuje pohlavní styk a říká, že máme opustit každou nečistotu. Fyzická důvěrnost s budoucím partnerem může u někoho vyvolávat pokušení a je pak lepší, pokud k ní nedochází vůbec. Jakmile máš v něčem pochybnost, nedělej to a chraň se před tím.
Zuřím proti tobě! praví Panovník Hospodin. Co všechno to jako nestydatá coura provádíš! Rozbalila sis stánek na každém rohu a na každém plácku sis pořídila svatyňku. Na rozdíl od coury si ale za to nechceš nechat zaplatit. Nevěrnice! Místo svého manžela k sobě bereš cizí! Všem courám se za to platí, ale svým milencům platíš ty – uplácíš je, aby za tebou chodili smilnit z celého okolí! Ve svém smilstvu se tedy lišíš od coury. Lišíš se tím, že o tvé služby nikdo nestojí, a tak neplatí oni tobě, ale ty jim. (Ezechiel 16: 30 – 34) – Smilstvo = sexuální vztah lidí, kteří nejsou manželé. Bible tak nazývá paralelně také každý okultismus, sloužení jiným bohům než je Bůh Hospodin. Boží pohled na smilstvo duchovní i tělesné je velmi ostře vyhraněný a nedává žádný prostor k manévrování. Za tento hřích platíme svou duší.
V dopisu jsem vám napsal, abyste se nestýkali se smilníky. Nemyslel jsem ale vůbec smilníky tohoto světa ani lakomce, vydřiduchy nebo modláře – vždyť to byste museli ze světa utéci! Teď vám tedy píšu, abyste se nestýkali s někým, kdo si říká bratr, ale je to smilník, lakomec, modlář, pomlouvač, opilec nebo vydřiduch. S takovým ani nejezte. (1. Korintským 5: 9) – možná jako nevěřící jsi žil/a v takovém vztahu, avšak když dáme své životy Ježíši, není už pro smilstvo prostor a je třeba k němu zaujmout biblický postoj. Prosím modli se za to, aby tě sám Bůh vyučoval a pomohl ti porozumět Jeho hodnotám a pravidlům v sexuální oblasti.
Projevy tělesnosti (tělesnost = pokud člověk podléhá fyzickým žádostem a nesnaží se je ovládat, až se dostane do hříchu a do závislosti na nich) jsou zřejmé. Patří sem smilstvo, nečistota, nestydatost, modlářství, čarování, nepřátelství, svárlivost, nevraživost, zloba, soupeřivost, roztržky, sekty, závidění, opilství, obžerství a další podobné věci. Varuji vás; jak už jsem vám říkal, ti, kdo tohle dělají, nebudou mít podíl na Božím království. (Galatským 5: 19) – tyto věci jsou postaveny na roveň s modlářstvím – nahrazením Boha jinými věcmi a s čarováním, což je manipulace a ovládání druhého člověka. Ne nadarmo se sexuální nadvláda nazývá červenou magií.
Smilstvo, veškerá nečistota a chamtivost ať mezi vámi nejsou ani zmiňovány, jak se sluší na svaté. Stejně tak není namístě sprostota, hloupé řeči a dvojsmyslné narážky, ale raději díkůčinění. (Efezským 5: 3) – ani sprosté či dvojsmyslné řeči, svůdné řeči, flirtování a vtipy se sexuálním podtextem nejsou Božím slovem tolerovány, ani anonymně přes internet. Držme své srdce v čistotě. Co je v našem srdci, to pronášejí naše ústa (Matouš 12: 35)
Boží vůle je toto: vaše posvěcení. Vyhýbejte se smilstvu. Každý se naučte zacházet se svým tělem v posvěcení a úctě, nikoli v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha. Nikdo ať v této věci nepřekračuje meze a nepodvádí svého bratra. Jak jsme vám už dříve zdůrazňovali, Pán všechny takové věci přísně trestá. Bůh nás totiž nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. (1. Tesalonickým 4: 3 – 7) – k zacházení se svým tělem s úctou patří to, že své tělo přijímáme a milujeme, nevystavujeme je na svůdných fotografiích, nepoužíváme ho k zvráceným sexuálním praktikám. Velmi důležitým bodem je tu také onanie. Toto sexuální chování degraduje naše tělo jako pomůcku k uspokojení chvilkové žádostivosti. Může se stát snadno závislostí, z níž se nedá lehce vyjít. Je to lákavé, potěší nás to – proto je tak těžké s takovým hříchem bojovat. Stud navíc dělá to, že se bojíme o tom mluvit a hledat pomoc.
Tělo však nepatří smilstvu, ale Pánu a Pán tělu. Tentýž Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás. Copak nevíte, že vaše těla jsou Kristovými údy? Mohu snad vzít údy Kristovy a učinit je údy nevěstky? To nikdy! Copak nevíte, že kdo se spojuje s nevěstkou, je s ní jedno tělo? Vždyť Písmo říká: „Ti dva budou jedno tělo.“ Kdo se však spojuje s Pánem, je s ním jeden duch. Utíkejte před smilstvem! Žádný jiný lidský hřích se netýká těla; kdo ale smilní, hřeší proti vlastnímu tělu. Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha? Už nepatříte sami sobě; byli jste draze vykoupeni! Proto svým tělem vzdávejte čest Bohu. (1. Korintským 6: 13 – 20) – být s někým jedno tělo znamená také to, že se tímto způsobem můžete nakazit „duchovní nemocí“ – je to vstupní brána pro démony. Tělesným hříchem se mohou démoni přenést na druhého člověka.
Pokud jde o to, jak jste psali: „Pro muže je lepší obejít se bez ženy“ – budiž, ale abyste se vyvarovali smilstva, ať má každý muž manželku a každá žena manžela. (1. Korintským 7: 1, 2)
Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší zůstat, jako jsem já. Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší vstoupit do manželství než být spalován touhou. (1. Korintským 7: 8, 9) – k životu bez manželství by měl mít člověk povolání, Bůh nás nenutí vzdát se manželství a neměli bychom se tak rozhodnout z nesprávných důvodů (např. zranění ze vztahů)
Měli bychom se chránit před pokušením tím, že držíme svůj život v čistotě. To zahrnuje knihy a časopisy, které čteme, hudbu a pořady, které posloucháme, naši aktivitu na internetu i řeči, které vedeme s nevěřícími lidmi. Pokud má někdo problém s tím, že se snadno oddá nečistým fantaziím, pak je lépe zbavit se všeho, co ho v tom podněcuje.
Sexuální nečistota a hříchy jsou jako lepkavá smůla, které se jen těžko zbavujeme. Stávají se závislostí, z níž je třeba se vysvobodit. Dobrou zprávou je, že to Ježíš za nás už udělal. Sexuální hříchy patří k těm, které se nejvíc snaží zůstávat skryté. Proto je účinnou strategií to, že tuto oblast dokážeme otevřít s někým, komu důvěřujeme, vyznat tyto hříchy a v mocném jménu Ježíše Krista vykázat každé pokušení ze svého života.
Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít. (Římanům 8: 13) – čím jsme plnější Ducha svatého, tím méně místa dostává v našem životě hřích
- 2. Sex, manželství a rodina
Necizolož. (Exodus 20: 14)
Cizoložství = porušení manželské smlouvy, nevěra, v Bibli opět paralela také k duchovnímu cizoložství, což je služba modlám (= vše, co postavíme na přednější místo než Boha). Ve chvíli, kdy vyznáme Ježíše jako svého Pána, vstoupíme s Bohem do smlouvy. Bible používá krásný příměr, kdy je Ježíš ženichem a my – Církev – Jeho nevěstou. Ježíš v Novém zákoně pod nevěru zahrnul i „pouhý“ žádostivý pohled. To proto, že před Bohem obstojí jen skutečná, dokonalá čistota – a k té nám sám Bůh pomáhá, nechce tedy po nás nic, co bychom nemohli dodržet, pokud se ovšem plně spoléháme na Něj samotného.
Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Necizolož.‘ Já vám však říkám, že každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci. Svádí-li tě tvé pravé oko, vyloupni je a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. Svádí-li tě tvá pravá ruka, usekni ji a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo přišlo do pekla. (Matouš 5: 27 – 30) – dodržování Božích pravidel nás má chránit, ne omezovat!
Vstoupil jsem do smlouvy se svýma očima, že se nebudu dívat po dívkách. (Job 31: 1) – to platí pro obě pohlaví, pro manžele i svobodné. Znamená to, že se rozhodujeme mít žádosti svého těla pod kontrolou. Nemusíme s nimi bojovat sami, Bůh nám pomůže.
Co sex v manželství? Sexualita je jeden z nejlepších způsobů, který Bůh člověku daroval, aby se mohl otevřít druhému, ale i sobě samému a nakonec i Boží přítomnosti. Jde o můj niterný prožitek sebe sama, na jehož základě mohu komunikovat s druhým. Ani ve vztahu k druhému neznamená sexualita jen intimní styk. Jde o komplexní, celistvé prožívání „já s tebou“, párovost, rozdílnost mezi mužem a ženou, vztah mezi našimi protiklady, které se doplňují. Do párové intimity patří nejen samotný styk, ale i všechno ostatní – doteky, pohledy, slova, úsměvy, polibky. I zde však platí to, že některé sexuální praktiky jsou za hranicí úcty k druhému člověku. To se týká orálního či análního sexu, některých sexuálních pozic, jakéhokoliv zredukování sexu jen do uspokojení tělesných potřeb. Samozřejmě jsou zcela nemyslitelné věci jako skupinový sex či praktiky sado-maso, kde už jasně jde o jednání pod vlivem sexuálních démonů. Z toho, jak Bůh stvořil naši sexualitu, ale také vyplývá, že není v pořádku ani druhý extrém – odebrat sexu rozkoš nebo ho považovat za něco nečistého (ženská obřízka, jakékoliv praktiky zabraňující mít z milování potěšení např. u ortodoxních židů apod.).
Muž ať své ženě plní manželskou povinnost, stejně jako žena svému muži. Ženino tělo už nepatří jí, ale manželovi, stejně jako mužovo tělo už nepatří jemu, ale manželce. Neodpírejte se jeden druhému – jedině po vzájemné shodě, že se na čas uvolníte pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás nepokoušel satan, kdybyste se nemohli ovládnout. (1. Korintským 7: 3 – 5) – odpírání může signalizovat problémy v manželství, ale může být také součástí manipulace s partnerem (projev sobectví, neúcty, čarování nad druhým). Obojí je třeba řešit. Odpírání může dokonce vést partnera do sexuálních hříchů, protože dlouhodobě nejsou naplněny jeho potřeby.
Nesmíš pohlavně obcovat se ženou během nečistoty jejího krvácení. (Leviticus 18: 19) – Bible pamatuje na vše
K tématu manželství patří také antikoncepce. Manželství je určeno pro rodičovství. Samozřejmě to neznamená, že je antikoncepce tabu. V dnešní době se však lidé na početí dívají převráceně. Jedna z největších lží satana je to, že oplodněné vajíčko není ještě dítě. Tato lež je pro mnoho matek tím rozhodujícím faktorem, na jehož základě se rozhodnou pro potrat. Proto také mnohé ženy používají antikoncepci, která funguje „až poté“, tedy zabrání oplodněnému vajíčku usadit se v děloze nebo jiným způsobem ukončí počínající život. Od chvíle, kdy se spermie dotkne vajíčka, je rozhodnuto o pohlaví dítěte, o barvě jeho očí či vlasů. Nemluvíme tu o „něčem“, ale o skutečném dítěti.
Dnešní svět si zvykl každý problém řešit tím, že lidé za sebou spálí mosty. Rozvod není Boží vůlí pro nás, Bůh nás vede k nápravě vztahů, ale v některých případech se rozvést lze. Bible uvádí dva důvody:
Také bylo řečeno: ‚Kdo chce zapudit svou manželku, musí jí dát rozlukový list.‘ Já vám však říkám, že každý, kdo zapudí svou manželku (kromě případu smilstva), přivádí ji k cizoložství; a každý, kdo si zapuzenou vezme, cizoloží. (Matouš 5: 31, 32) – pokud manželský partner spáchal nevěru.
Ostatním říkám já, nikoli Pán: Má-li některý bratr nevěřící manželku a ta je ochotná s ním zůstat, ať ji neopouští. Stejně tak, má-li některá žena nevěřícího manžela a ten je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští. (1. Korintským 7: 12, 13 ) – pokud manželský partner brání věřícímu v následování Krista. Každý případ je třeba posuzovat individuálně, ve velké citlivosti a moudrosti.
Intimita mezi rodiči by neměla v přítomnosti dětí překračovat hranici. V křesťanské rodině nemá místo znevažování rodičovské autority tím, že by rodiče chodili doma nazí před svými dětmi. Odborníci toto chování dokonce řadí mezi sexuální zneužívání dětí (většina dětí se nechce dívat na své nahé rodiče a tato situace je pro ně často nepříjemná). Nahota je intimní věcí, která nemá být sdílena s dětmi. Mj. vede k neúctě vůči rodičům, ale také ovlivňuje přístup dětí k sexualitě a partnerovi v jejich dospělosti:
Zemědělec Noe byl první, kdo vysadil vinici. Napil se vína, opil se a ležel obnažen ve svém stanu. Cham, otec Kanaána, spatřil nahotu svého otce a pověděl o tom oběma svým bratrům venku. Sem a Jáfet tedy vzali plášť a oba si ho dali na ramena. Pak šli pozpátku a přikryli nahotu svého otce. Byli obráceni čelem nazpátek, a tak nahotu svého otce nespatřili. Když se Noe probral z opilosti a dozvěděl se, co mu jeho nejmladší syn provedl, řekl: „Zlořečený buď Kanaán.“ (Genesis 9: 20 – 25) – tedy toto Chamovo chování přivedlo dědičné prokletí na jeho potomky – už provždy
- 3. Sexualita v církvi
Jakožto milované děti se řiďte Božím příkladem a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a vydal sám sebe za nás jako dar a oběť příjemně vonící Bohu. Smilstvo, veškerá nečistota a chamtivost ať mezi vámi nejsou ani zmiňovány, jak se sluší na svaté. (Efezským 5: 1 – 3) – v církvi dnes bují hnutí hypermilosti, tedy maxi milosti, jehož poselstvím je, že můžeme žít, jak chceme, protože milostivý Bůh vše odpustí. To není pravda a každý, kdo čte Boží slovo, to dobře ví. Není možné neodstranit ze svého života vědomý hřích a očekávat, že to Bohu nevadí. Naopak, svým nemorálním životem můžeme přijít o spasení! Nemůžeme hřešit proti Tomu, koho milujeme a myslet si, že přivře oko. Některá témata by neměla být mezi sourozenci v Kristu rozvíjena – jednak takový rozhovor, kde se překročí hranice, nechválí Krista, a jednak je třeba být opatrný, abychom některé bratry či sestry nevystavili pokušení, pokud je tato oblast jejich specifickým bitevním polem. Mluvme tak, abychom se vzájemně vyučili a povzbudili. Někdy je lepší takové téma přinést na pastorační rozhovor, kde člověk hledá řešení a vysvobození, ne jen potvrzení, že „ostatní to dělají taky“.
Oblékání je věcí, kterou bychom měli vážně řešit. V církvi existují pravidla. Žena má mít slušný výstřih, zahalená ramena (žádná tílka v létě), samozřejmě skrytý pupík a sukni tak dlouhou, aby jí skryla kolena i v sedu na židli. Prvním důvodem je úcta k Bohu, kterou prokazujeme i vhodným oděvem. Dalším důvodem je to, že nechceme svádět své bratry, aby během bohoslužby mysleli na naše tělo. Podobně muži mají mít zahalená ramena i kolena, tedy žádná tílka a sportovní kraťasy. Žádné naše oblečení by nemělo být příliš přiléhavé či průsvitné nebo jakýmkoliv způsobem vyzývavé. Církev je místem úcty vůči Hospodinu.
Neměly by se tu vyskytovat nevhodné žerty mezi sourozenci v Kristu ani nevhodné dotyky mezi muži a ženami, kteří nejsou manžely. Není v pořádku, pokud např. muž „z přátelství“ sahá ženě na rameno, záda apod., v pořádku je podání ruky při pozdravu. Ve světě lidé často překračují hranici a doteky považují za „normální“, ale i nevěřící lidé řeší např. harašení na pracovišti – o to víc by tyto věci neměly zasahovat do vztahů v církvi.
V církvi nemá místo „lovení“ partnera – pokud žena či muž navazují rozhovory s postojem „co kdyby“. Církev je místem pro setkání s Bohem a On je také Tím, kdo nám partnera dá, pokud skutečně hledáme Jeho vůli. Nepomáhejme tomu sami jinak než modlitbou. Naše přehnaná aktivita bere Bohu Jeho výsostné právo vládnout v našem životě a vede ke špatným rozhodnutím, která mohou znamenat až odpadnutí člověka od Boží milosti.
- 4. Sexualita obecně
Sexualita je všude kolem nás. Prodává zboží v reklamě, zastírá pravou povahu lásky v chytlavých filmech, ničí zdravé postoje a hodnoty u dětí v rámci sexuální výchovy ve školách. Není fanatizmem, když držíme biblické hodnoty. Není to tvrdost srdce, když odsuzujeme činy jako je homosexualita. Neodsuzujeme člověka, který to páchá, ale čin samotný. V dnešní době se setkáváme s obrovskými zvrácenostmi v sexuální oblasti. Lidé, kteří hledají smysl života v radovánkách, se dostávají do stále horších hříchů a ještě nutí společnost k přijetí těchto zvrhlostí ve jménu liberálnosti a humanismu. Je třeba, abychom byli pevní a své názory formovali na základě Bible, ne obecně přijímaných pravidel.
Boží vůle je toto: vaše posvěcení. Vyhýbejte se smilstvu. Každý se naučte zacházet se svým tělem v posvěcení a úctě, nikoli v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha. Nikdo ať v této věci nepřekračuje meze a nepodvádí svého bratra. Jak jsme vám už dříve zdůrazňovali, Pán všechny takové věci přísně trestá. Bůh nás totiž nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. (1. Tesalonickým 4: 3 – 7) – žádostivá vášeň, o níž je tu řeč, znamená neovladatelnost, tedy stav, kdy si nedáváme hranice. Jedná se o ztrátu kontroly. Pokud člověk něco takového dovolí, začne se propadat do sexuální zvrhlosti, kdy ho dokážou uspokojit stále zvrácenější praktiky, a dostává se pod přímý vliv sexuálních démonů. Sexuální šílenství je známkou ztraceného světa, který míří k záhubě. Člověk, který se nedokáže kontrolovat, by měl hledat vysvobození u Ježíše Krista. Lidé, kteří se nechtějí napravit → Bůh je proto vydal hanebným vášním. Jejich ženy vyměnily přirozené obcování za to, které je proti přírodě. Stejně tak muži opustili přirozené obcování se ženou a vzpláli touhou k sobě navzájem; muži páchají nestydatost s muži a za svou zvrácenost na sebe přivádějí nevyhnutelnou odplatu. Když jim známost Boha nebyla dost dobrá, Bůh je vydal jejich zvrácené mysli, aby dělali, co není správné. (Římanům 1: 26 – 28) – homosexuálem se člověk nerodí, je to důsledek hříchu nebo duchovních prokletí. Je to také věc rozhodnutí člověka, který nevolá Boha, aby našel řešení svých problémů.
Podobně je třeba odmítnout transsexualitu, kdy se člověk převléká nebo dokonce nechá operativně předělat na jiné pohlaví. Bylo plně v Božím plánu, že nás stvořil právě tak, jak jsme se narodili. Člověk žijící v hříchu však podléhá svým touhám a místo, aby hledal vysvobození z takových nepřirozených sklonů, plně jim podléhá. Dnešní společnost podobné věci dovoluje, ale žádná operace nevyřeší skutečný problém – hřích, prokletí, svázanost sexuálními démony, zranění a zlé zážitky z dětství, které stojí za tímto hříšným konáním. Jen Bůh může dát dokonalé vysvobození člověku, který má problémy se svou sexuální orientací.
Křesťan se může dostat do různých situací, kdy musí jasně určit, zda to, co dělá, nebo k čemu je veden (třeba v práci), je čisté nebo už se jedná o hřích. Takovým příkladem může být modeling či masáže. Někdy může být složité najít jasnou odpověď, zda takovou věc dál provozovat. Můžeme k tomu být přímo tlačeni zaměstnavatelem. Jakmile však máme v něčem pochybnost a nemůžeme něco dělat nebo podpořit s čistým svědomím a pokojným srdcem, opusťme to.
Také např. v zaměstnání či na jiných místech, kde se žena pohybuje v kolektivu mužů, může překročit určité hranice ve vztahu (převezme jejich způsob vyjadřování, může s nimi řešit intimní věci) – uvědomme si, že nevěra nevzniká nahodile, ale mnohem častěji právě tím, že dva lidé nerespektují hranici, sblíží se a mluví např. o intimním soužití se svým manželským partnerem.
Církev musí držet jasné biblické hodnoty, nemůže se otevřít hříchu. To, že mnohé církve dnes podporují homosexuály, nudisty a podobné věci, jen znamená, že schvalují hřích a zakrývají pravdu. Takové jednání ale Bůh nemůže nechat bez trestu. On přišel člověka vysvobodit, odpustit mu hříchy a ne proto, aby nechal lidi pod pláštíkem humanismu a falešné náboženské svobody páchat hřích a kráčet do zatracení.
Leviticus 18. kapitola - Posvátnost intimních vztahů
1Hospodin promluvil k Mojžíšovi:2„Mluv k synům Izraele: Já jsem Hospodin, váš Bůh.3Nechovejte se podle způsobů egyptské země, v níž jste bydleli, nechovejte se ani podle způsobů kanaánské země, do níž vás uvádím; nenásledujte jejich zvyklosti.4Chovejte se podle mých zákonů, zachovávejte má pravidla a řiďte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh.5Zachovávejte má pravidla a mé zákony. Ten, kdo je plní, díky nim bude žít. Já jsem Hospodin. 6Nikdo nesmí pohlavně obcovat s žádnou svou pokrevní příbuznou. Já jsem Hospodin. 7Nezostuzuj svého otce tím, že bys obcoval se svou matkou. Je to tvá matka, nesmíš s ní obcovat! 8Neobcuj ani s jinou manželkou svého otce. Zostudil bys tím svého otce! 9Neobcuj se svou sestrou. Ať je to dcera tvého otce nebo tvé matky, ať je zplozená ve tvé rodině nebo mimo ni, nesmíš s ní obcovat! 10Neobcuj se svou vnučkou. Je to dcera tvého syna nebo tvé dcery, nesmíš s ní obcovat. Zostudil bys sám sebe! 11Neobcuj s dcerou manželky svého otce. Je jako zplozená tvým otcem, je tvojí sestrou, nesmíš s ní obcovat! 12Neobcuj se sestrou svého otce. Je pokrevní příbuznou tvého otce! 13Neobcuj se sestrou své matky. Je přece pokrevní příbuznou tvé matky! 14Nezostuzuj bratra svého otce tím, že bys obcoval s jeho manželkou. Je to tvá teta! 15Neobcuj se svou snachou. Je to manželka tvého syna, nesmíš s ní obcovat! 16Neobcuj s manželkou svého bratra. Zostudil bys svého bratra! 17Neobcuj se ženou a její dcerou. Neber si ani její vnučku, abys s ní obcoval, ať už je to dcera jejího syna nebo její dcery. Jsou si pokrevně příbuzné, je to zvrhlost! 18Neber si ženu i s její sestrou. Trápil bys jednu, když bys za jejího života obcoval s tou druhou. 19Nesmíš pohlavně obcovat se ženou během nečistoty jejího krvácení. 20Nesmíš obcovat s manželkou svého bližního, a tak se s ní poskvrňovat. 21Nedovol, aby někdo z tvých potomků byl obětován Molochovi – znesvětil bys tak jméno svého Boha. Já jsem Hospodin. 22Nesmíš obcovat s mužem jako se ženou, je to ohavnost! 23Nesmíš obcovat se žádným zvířetem, a tak se jím poskvrňovat. Ani žena se nepoddá zvířeti, aby se s ní pářilo. Je to zvrácenost! 24Neposkvrňujte se žádnou z těchto věcí. Tím vším se přece poskvrňují národy, které před vámi vyháním!25Sama země se jimi poskvrnila; proto ji potrestám za její hřích a země vyvrhne své obyvatele.26Vy však zachovávejte má pravidla a zákony a nedopouštějte se žádné z těchto ohavností – domácí ani host, který žije u vás.27Všechny tyto ohavnosti páchali lidé, kteří byli v té zemi před vámi, a tak se země poskvrnila.28Pokud tu zem poskvrníte, vyvrhne i vás, tak jako vyvrhla národ, který tam byl před vámi. 29Kdokoli se dopustí kterékoli z těchto ohavností, bude vyobcován ze svého lidu.30Proto zachovávejte, co jsem vám svěřil, a nechovejte se podle ohavných zvyklostí, jež se dodržovaly před vámi. Neposkvrňujte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“
obcovat = mimo sexuálního styku to znamená také být v kontaktu, žít s někým, jednat s ním, i ve významu soužití komunity lidí (je možné někoho vyobcovat z kolektivu). To ukazuje, že nejde jen o sexuální akt, ale také o způsob čistého a jednoznačného (nedvojsmyslného) vystupování vůči milované osobě i dalším lidem kolem sebe, v ovládání svých žádostí, pokud by mohly ublížit mým blízkým. Porušení těchto pravidel přináší mnohá zranění, vede k postupnému pokřivení hodnot ve společnosti a tím k rozmáhání navazujících hříchů (např. takové hříchy v rodině poškodí dítě, které v ní vyrůstá změnou jeho hodnot – co je dovoleno a může vést k tomu, že je bude opakovat).
Vyznání k čistotě
Jak svou stezku udržím v čistotě? Tak, že tvým slovem řídím se! Celým svým srdcem hledám tě, od tvých příkazů zbloudit nenech mě! V srdci si ukládám tvé výroky, abych proti tobě nehřešila. Žalm 119: 9 – 11
Vždyť mé tělo je Boží chrám a přebývá ve mně Boží Duch! Kdokoli ničí Boží chrám, toho zničí Bůh, neboť Boží chrám je svatý. 1. Korintským 3: 16
Nenechám proto ve svém smrtelném těle vládnout hřích, nepodléhám jeho žádostem. Své údy už nevydávám hříchu za nástroje nepravosti, ale jako zmrtvýchvstalá vydávám sama sebe i své údy Bohu za nástroje spravedlnosti! Hřích už nebude mým pánem, protože nejsem pod Zákonem, ale pod milostí. Římanům 6: 12 – 14
Žiji poctivě jako ve dne: ne v obžerství a opilství, ne zhýrale a nestydatě, ne ve svárech a závisti. Místo starostí o tělesné touhy se oblékám do Pána Ježíše Krista. Římanům 13: 13, 14
V této svobodě, do níž mě Kristus vysvobodil, pevně stojím; nenechám se znovu zapřáhnout do otrockého jha. Galatským 5: 1
Umrtvuji proto své pozemské sklony – smilstvo, nečistotu, vášeň, zlé choutky a hlavně chamtivost (což je modlářství), neboť kvůli takovým věcem přichází na neposlušné lidi Boží hněv. Koloským 3: 5, 6
Vydávám svůj život Bohu jako živou, svatou a příjemnou oběť; to je moje pravá bohoslužba. Nenechávám se formovat tímto světem – raději se nechávám proměňovat obnovou své mysli, abych dokázala poznat, co je Boží vůle – co je dobré, náležité a dokonalé. Římanům 12: 1, 2
Boží vůle je toto: moje posvěcení. Vyhýbám se smilstvu. Učím se zacházet se svým tělem v posvěcení a úctě, nikoli v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha. V této věci nepřekračuji meze a nepodvádím ve skrytu své bratry a sestry. Bůh mě totiž nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. 1. Tesalonickým 4: 3 – 7
Úcta k Hospodinu přináší život; v sytosti a klidu pak můžu spát. Přísloví 19: 23
2024 ©