Je naprosto nemožné přecenit nebo příliš zdůraznit důležitost Božího slova v životě křesťana. Zachovávání Božího slova je hlavním rozlišujícím znakem, který by vás jako Kristova učedníka měl vyčlenit ze světa. Váš postoj k Božímu slovu je vaším postojem k Bohu samému. Derek Prince
3. BIBLE – ÚČINKY BOŽÍHO SLOVA
Co čtení a poslušnost Božímu slovu vypůsobí v našem životě?
1. Víra
Víra je tedy ze slyšení zprávy a tou zprávou je slovo Kristovo. (Římanům 10:17)
Už to, že člověk uvěří v Ježíše Krista jako Spasitele, je vypůsobeno skrze kázání nebo čtení Božího slova. Víra je ale mnohem víc – je důležitá k tomu, abychom mohli do Boha přijmout vítězný život, který pro nás připravil. Pokud bychom Mu nevěřili, nic nedostaneme.
Biblická víra však neznamená věřit, čemu bychom si přáli, ale tomu, co Bůh ve svém Slově říká. Nemůžu například věřit, že Bůh přikryje moje podvody, protože Boží slovo říká, že nesmím podvádět. Pokud žiji ve hříchu, nemůžu čekat, že mi Bůh bude žehnat – vždyť tím popírám význam Ježíšovy oběti.
Biblická víra je vypůsobena v duši slyšením Božího slova – tj. nestačí ho poslouchat jedním uchem (nesoustředěně, unavený nebo ospalý) nebo číst jako dobrodružnou knížku, ale musím při tom mít postoj zájmu a pozornosti, hledat v něm pro sebe poučení, řešení svého problému, povzbuzení. Pak Boží slovo prodchne naše nitro, naplní naše srdce a povstane v nás víra v Boží zásah, v naplnění Božích zaslíbení.
A ještě jednou – nemůžeš věřit Bohu a nevěřit Jeho slovu – např. věřit v Ježíše jako Mesiáše, ale nevěřit, že svět je stvořený a důvěřovat v teorii evoluce.
A bez víry si přece jeho oblibu nikdo nezíská. Kdo přichází k Bohu, musí věřit, že Bůh je a že odměňuje ty, kdo jej hledají. (Židům 11:6)
2. Znovuzrození
Nejste přece znovuzrozeni z pomíjivého semene, ale z nepomíjivého, skrze živé a trvalé Boží slovo. (1. Petr 1:23)
Je to život samotného Boha, který s Jeho Slovem vejde do lidské duše. To, že své myšlení poddáváme pravdám Božího slova, v nás působí charakter Krista, do kterého máme dorůstat. Bez čtení Bible a slyšení kázaného Božího slova to nejde.
3. Duchovní potrava
Odhoďte proto všechnu zlobu, každou lest, pokrytectví, závist i všechno pomlouvání a jako čerství novorozenci se dožadujte neředěného mléka Božího slova, abyste jím rostli ke spáse. (1. Petr 2:1,2)
On však odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem vycházejícím z Božích úst.‘“ (Matouš 4:4)
Stejně jako naše tělo potřebuje jídlo, potřebuje ho i náš duch. Můžeš se nějakou dobu postit od jídla, můžeš se postit od televize a počítače i od svých koníčků, ale nesmíš se postit od Božího slova.
Čtení Božího slova je nezbytnou podmínkou života a růstu. Studuj, abys rostl ve zralého křesťana. Existuje i mnoho různých pomůcek, které ti pomohou číst Bibli tak, abys z ní přijal co nejvíce. Pokud teprve začínáš Bibli číst, je lepší číst Nový zákon, protože Starý přeci jen vyžaduje i určité znalosti historie či zvyků tehdejší doby, jinak asi nepochopíš některé zaznamenané události. Samozřejmě však můžeš využít Bibli s výkladovými poznámkami, které ti v tom pomohou udělat jasno :-). Je možné také využít konkordanci (kniha, která obsahuje abecední seznam slov v Bibli s odkazem, kde je najdeš) nebo vyhledávače na stránkách on-line Bible – tak můžeš např. vzít slovo láska a najít vše, co o ní Bible říká. Dozvíš te tak spoustu zajímavých věcí a určitě budeš mít radost, žes na ně přišel sám :-).
Pro čtení, při kterém přijmeš maximální užitek, doporučuji číst Bibli postupně, začni třeba Janovým evangeliem a pokračuj dalšími novozákonními knihami. Využij systém čtení ve 3 krocích – přečti asi 3 verše, zastav se a přemýšlej – co se tu vlastně píše? Co to říká mně osobně? Tak nepřehlédneš důležité podrobnosti, které by ti rychlým čtením mohly utéct. A jak už bylo řečeno, do své Bible se neboj podtrhávat a psát.
4. Tělesné uzdravení
Na má slova dej pozor, synu, k mým výrokům své ucho nakláněj, nikdy z nich nespouštěj své oči, hluboko v srdci si je uchovej. Životem jsou těm, kdo je nacházejí, celému jejich tělu zdraví dávají. (Přísloví 4:20-22)
V Božím slově je Bůh sám, proto je v něm moc k uzdravení celého našeho těla (samozřejmě i duše). Záleží na nás, jestli přijmeme Boží slovo s vírou a necháme ho působit jako lék. Pokud budeme mít předsudky, nevíru, pochybnosti o Božím slovu nebo o Bohu samotném, pak nic nevypůsobí.
Ať ale žádá ve víře a bez pochybností. Kdo pochybuje, podobá se totiž mořské vlně, větrem bičované a hnané sem a tam. Ať nikdo takový nečeká, že od Pána něco dostane – člověk s dvojakou myslí je totiž ve všem nestálý. (list Jakubův 1:6-8)
Především dobře chraň své srdce – právě z něj všechen život vychází. (Přísloví 4:23)
Jinými slovy: co je v našem srdci, to řídí běh našeho života. Proto ho potřebujeme plnit pravdami Božího slova.
5. Vítězství nad hříchem
V srdci si ukládám tvé výroky, abych proti tobě nehřešil. (Žalm 119:1)
Pro slovo, jež vyšlo ze tvých rtů, varoval jsem se cest zločinců. (Žalm 179:4)
Jak nám Boží slovo pomáhá vyvarovat se hříchů? Pomáhá nám rozsuzovat, co je dobré a co ne. Pak už je na naší svobodné vůli, jak se rozhodneme. Měli bychom však stále pracovat na tom, aby naše vůle v oblasti pokušení byla silná. Čím víc jsi plný Boha a Božího slova, tím méně budeš mít sklony hřešit (nepotřebuješ si hledat náhražky).
Nuže – ať už jíte nebo pijete, ať už děláte cokoli, všechno to dělejte k Boží slávě. (1. Korintským 10:31)
Cokoli děláte, ať už ve slovech či skutcích, všechno to čiňte ve jménu Pána Ježíše a děkujte skrze něj Bohu Otci. (Koloským 3:17)
Tedy všechno, co můžeš dělat ke slávě Bohu a vzdávat za to chválu, je dobré a přijatelné. Co tímto sítem neprojde, nemusí být přímo hříchem, ale nejspíš se o nic důležitého neochudíme. Nebojme se, že nás druzí budou nazývat fanatiky – sami neseme zodpovědnost za svůj život, své tělo, své skutky. Žijme tak, abychom opravdu byli chválou a slávou Kristovou (Efezským 1:12).
6. Vítězství nad satanem
Vezměte si také přilbu spasení a meč Ducha, jímž je Boží slovo. (Efezským 6:17)
Existují různé druhy modlitby. Můžeme se přimlouvat, ale také přikazovat ďáblu, aby přestal napadat náš život nebo život někoho blízkého. Boží slovo je jedinou útočnou zbraní, kterou má křesťan k dispozici. Pokud nemáš znalost Slova a neumíš ho použít, nemáš žádnou zbraň proti ďáblovým útokům. Přečti si příběh z Lukáše 4. kapitoly, kde Ježíš v konfrontaci s ďáblem porazil protivníka právě tím, že používal Boží slovo jako zbraň.
Napsal jsem vám, mládenci, že jste silní a Boží slovo ve vás zůstává a zvítězili jste nad tím Zlým. (1. Jan 2:14)
Proč zvítězili? Protože v nich zůstává Slovo Boží. Dávalo jim duchovní sílu.
Zvítězili však nad ním krví Beránka a slovem svého svědectví a nelpěli na svém životě až do smrti. (Zjevení 12:11)
Jedině ve Slovu zjistíme, co vše pro nás krev Beránka dobyla. A naše svědectví o tom, co Slovo o krvi zjevuje, činí Kristovo vítězství účinným v našich životech.
7. Očistění
Vy jste již čistí díky slovu, které jsem k vám mluvil. (Jan 15:3)
Boží slovo je tedy velký činitel Božího očištění. Kristus nás vykoupil svojí krví, abychom mohli být očištěni a posvěceni Jeho Slovem – a tyto dvě věci jdou vždy spolu. Očištění krví proběhlo jednou – přijali jsme ho vírou, když jsme přijali Ježíše jako svého Spasitele, ale očišťování Slovem musí probíhat pravidelně – to je proces. Boží slovo proměňuje celý náš způsob myšlení. V první lekci o znovuzrození jsme mluvili o tom, že náš duch se při našem obrácení narodil znovu, nové tělo dostaneme, až se Ježíš vrátí, ale naše duše se musí měnit průběžně.
Ten, který vás povolal, je svatý – právě tak buďte svatí v celém svém životě i vy. Je přece psáno: „Buďte svatí, neboť já jsem svatý.“ (1. Petr 1:15,16)
8. Naše zrcadlo
Bible pracuje prakticky v těch, kdo ji prakticky uplatňují. Je třeba ji brát vážně a jednat podle ní. Boží slovo je to, co říká Bůh, nejsou to lidská pravidla.
Kdo Slovu naslouchá, ale neřídí se jím, podobá se člověku, který se vidí v zrcadle, ale když odejde, hned zapomene, jak vypadal. Kdo však zahlédl dokonalý zákon svobody a drží se jej, blaze jemu ve všem, co dělá! Nezapomíná totiž, co slyšel, ale naplňuje to skutkem. (Jakub 1:23-25)
Přirozeně – když se podíváme do zrcadla, jednáme podle toho, co vidíme. Bible odkrývá naši duši a duchovní stav – a jestliže chceme vidět, a potom patřičně jednáme, přijmeme odpuštění, očištění, uzdravení a všechna ostatní požehnání. Bible neukazuje jen naši nedokonalost, ale také to, čím se můžeme stát v Kristu. Není jen napomenutím, je pro nás také povzbuzením.
My všichni s odkrytou tváří jako v zrcadle odrážíme Pánovu slávu a tehdy jsme Pánovým Duchem proměňováni k jeho obrazu, od slávy k slávě. (2. Korintským 3:18)
9. Náš soudce
Slyší-li někdo má slova a neplní je, já ho nesoudím; nepřišel jsem totiž, abych soudil svět, ale abych svět spasil. Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by ho soudil. V poslední den jej bude soudit slovo, které jsem mluvil. (Jan 12:47,48)
Toto vědomí nám už zde v tomto životě umožňuje předvídat Boží soud nad námi.
Kdybychom se ovšem soudili sami, nebyli bychom souzeni. (1. Korintským 11:31)
Jak můžeme soudit sami sebe? Rozsuzujeme své životy podle toho, co říká Bible – pak podle toho také jednáme – činíme pokání a docházíme milosti. Ježíš už každý hřích přibil na kříž. Všechno se děje prostřednictvím Božího slova.
Potřebuješ slyšet Boží hlas?
Naslouchat Božímu hlasu je pro nás přímo nezbytné!
„Amen, amen, říkám vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká jinudy, je zloděj a lupič, kdo ale vchází dveřmi, to je pastýř ovcí a tomu vrátný otvírá. Ovce slyší jeho hlas a on své ovce volá jménem a vyvádí je. Když je všechny vypustí, jde před nimi a ovce jdou za ním, neboť znají jeho hlas. (Jan 10:1-4)
Jsme-li součástí Božího stáda, byli jsme povoláni hlasem dobrého pastýře. Hlas, který nás povolal k záchraně, je tentýž, který nás musí vést celým životem. Nejčastěji nás Bůh vede a mluví k nám právě přes své Slovo – Bibli. Čím více dáváme ve svém životě místo čtení Božího slova a rozjímání nad ním, tím citlivějšími se staneme na Boží hlas. Potřebujeme budovat svůj vztah s Pánem s Biblí a v modlitbě. Vždy je to o nás, kolik dáme času Bohu, jak moc po Něm toužíme, a také o tom, jestli Ho opravdu posloucháme – tedy jednáme podle toho, jak nás vede. Pokud si totiž chceme dělat vše po svém, Bůh k nám mluvit přestane.
Je samozřejmě mnoho způsobů, jak k nám Bůh může mluvit. V Bibli promluvila oslice, dokonce i kamení může mluvit, bude-li to potřeba. Většinou však Bůh nemluví tak dramaticky. Jen si přečti příběh proroka Elijáše v 1. knize Královské, kapitole 19:
Vtom se strhl mohutný a prudký vichr, který rval hory a tříštil skály před Hospodinem. V tom vichru ale nebyl Hospodin. Po vichru přišlo zemětřesení, ale ani v něm nebyl Hospodin. Po zemětřesení přišel oheň, ale ani v něm nebyl Hospodin. A po ohni – tichý, jemný hlas. (1 Kr 19:11,12)
Právě proto potřebujeme trénovat citlivost na Boží hlas.
Některé způsoby, jak Bůh mluví:
- Slyšitelný hlas – tento způsob není příliš častý. Obvykle Boží hlas slyší jen ten, ke komu Bůh promlouvá (Skutky 9)
- Náhlé poznání či vnitřní dojmy – je to jako moment osvícení, kdy Boží myšlenka, emoce či postoj zasáhnou naše nitro a stávají se našimi vlastními, ale přitom víme, že to není z nás. Dojmy časem neodcházejí, ale sílí.
- Svědomí a přesvědčení – obvykle nám Bůh skrze svědomí ukazuje věci našeho charakteru. Své svědomí neumlčuj, naopak chtěj být stále citlivější, aby tak Bůh mohl formovat tvůj charakter.
- Sny a vidění, proroctví – vždy je dává Bůh, kdy chce. Neměli bychom je vyhledávat a spoléhat jen na ně, protože by se nám mohlo snadno stát, že budeme obelháni. Je potřeba je vždy rozsuzovat Božím slovem.
- Boží slovo – všeobecně nás Bůh vede svým Slovem tak, že čteme-li „toto dělej“ nebo „tohle je zlé“, přebíráme biblické hodnoty a pravidla pro všechny situace, kterými procházíme a tak se proměňuje náš charakter. Může však přijít tzv. rhéma – zjevené Boží slovo. Pokud máme nějakou starost a prosíme Boha v modlitbě o vedení, povzbuzení, často pak při čtení Bible některé verše vystoupí, zasvítí a ty víš – i když ten verš je v Bibli v jiném kontextu – že to je přesně ta odpověď. Může to být osobní povzbuzení nebo verš, na který se potom postavíš a proklamuješ ho v modlitbách, dokud se tvé vítězství nestane realitou.